Sbory dobrovolných hasičů

Břehov

Sbor dobrovolných hasičů v Břehově byl založen v roce 1930.

Kronika této obce díl I. informuje o některých požárech předcházejících založení hasičského sboru. Kupříkladu, že v roce 1854 shořelo obytní stavení Kadleců č. 5, v roce 1860 hořelo stavení Karpíšků, požár byl však v zárodku zdolán. Až do roku 1861 stávala dřevěná zvonička se zvonem kterým se oznamovaly i požáry (šturmováním) a to v části obce zv. Horánek v místech zvaných „Na zahrádkách“. V roce 1861 byla postavena uprostřed obce kaple svatého Josefa, kam byl zvon z obecní zvoničky přenesen a dál plnil své poslání. Odtud v roce 1865 ohlašoval požár stohu slámy za Karpíšků stodolou, stejně tak když v roce 1878 byla postižena požárem Jandovic chalupa. A protože tehdy vanul vítr, byl požár přenesen na Jirochovo průčelí, též Šišlíkovo, Caletků a Novotných. Spálená sláma létala až do Lipí, jeden ze sklepů (špejcharů) hořel ještě třetí den. V roce 1881 bylo požárem těžce postiženo stavení Hochů č. 11, Krupičků č. 10 a Kačerů, takže mnohde zůstal jen popel. V roce 1894 hořela Jirochova stodola. V roce 1924 hořel stoh slámy za Matějků č. 8. Další stoh slámy zapálili děti v roce 1927. Když 12. dubna 1930 v Břehově hořela Soukupů stodola, dostavilo se 6 dobrovolných hasičských sborů. První ze Žabovřesk, druhý z Českých Budějovic s autostříkačkou, též z Čejkovic, Pištína, Němčic a Plástovic. Přesto stodola zcela shořela. Tento požár byl zřejmě impulzem pro založení dobrovolného hasičského sboru v Břehově. Dva týdny nato, dne 27. dubna 1930 přijel do Břehova starosta hasičské župy Hlubocké č. 108 a místní obyvatele poučil jak hasičský sbor založit. Byl zvolen příprvný výbor jehož předsedou se stal Josef Jírovec ze Suché, jednatelem Jan Krejsa z Břehova č. 10 a pokladníkem František Dolejší z Břehova č. 7. Nato se přihlásilo 52 zájemců o členství ve sboru dobrovolných hasičů v Břehově. Ti pak zvolili za starostu sboru Václava Bečváře, velitelem byl zvolen Josef Jírovec náměstkem velitele Václav Rypl, četařemi byli zvoleni Linhart Štumbauer a Josef Soukup. Zbrojmistrem Josef Fošembauer, dozorcem stříkačky Václav Hojdánek. Jednatel a pokladník zůstali. Do výboru byli zvoleni František Mígl a Josef Caletka.

Hasičský sbor byl založen, funkce rozděleny, ale hasiči zatím byli bez stříkačky. Tento problem si vzal na svá bedra obecní úřad, který si pro ten účel udělal půjčku 60 000 Kč u peněžního ústavu. Motorová stříkačka s výkonným odstředivým čerpadlem byla objednána u fyrmy Josef Vystrčil a syn z Telče i s výstrojí pro 20 mužů, za 40 500 Kč. Hadice byly objednány u firmy Kolařík v Českých Budějovicích a to 300 metrů s bronzovými spojemi za 7 000 Kč. Hasičská zbrojnice byla postavena za Hašků při silnici. V neděli 13. července 1930 odpoledne, dodala firma Josef Vystrčil a syn do Břehova motorovou stříkačku a tehdy byly dodány z Českých Budějovic i hadice. Téhož dne byla stříkačka vyzkoušena, vše se osvědčilo i hadice. Břehovští hasiči měli jedni z prvních v okolí motorovou stříkačku, zatímco většina ostatních sborů měla ještě stříkačky pístové, runě ovládané a tak o mnoho méně výkoné.

Svěcení stříkačky a slavnost její předání hasičskému sboru proběhlo 12. června 1931. Posvětil ji pištínský farář Jakub Jílek za asistence Josefa Burdy kaplana v Želnavě, rodáka z Břehova č. 17. Poté byla v místní kapli sloužena mše svatá, přítomno bylo 120 krojovaných hasičů z okolních i vzdálených obcí.

Poté nastalo období, kdy se obecní kronikář místních hasičům příliš nevěnoval, ale je jisté že pořádali plesy, na pohřby svých členů chodili ve slavnostních stejnokrojích, samozdřejmě účastnili se hašení požárů. V roce 1951 byly sbory dobrovolných hasičů změněny na Místní jednoty Československého hasičstva (v roce 1953 na Místní jednoty Československého svazu požární ochrany, od roku 1968 Základní organizace SPO, od roku 1990 Sbory dobrovolných hasičů).

K roku 1951 je zapsáno, že požárníci každým rokem pořádají svůj ples. Při jednom z těchto plesů, v roce 1952 se stala politovámníhodná událost. Jistá paní z Břehova se dostala do sporu s členem Komunistické strany ze sousedních Žabovřesk a přitom mu plivnula na odznak KSČ který měl na klopě kabátu. Za to byla odsouzena na 3 měsíce do vězení.

V roce 1959 břehovští požárníci zasahovali u nočního požáru v Žabovřeskách a v roce 1961 u nočního požáru stohu slámy u Čejkovic. Tehdy se vyznamenali Josef Holý z Břehova a František Kukla ze Suché. Dne 6. června 1964 při bouři uhodilo do stohu slámy, který se nalézal za hospodou a který břehovští hasiči uchránili. Dne 4. prosince zasahovali u požáru který vznikl při výmlatu obilí v stodole na Suché, kam se tehdy sjelo hodně hasičských sborů z okolí. V únoru roku 1974 vznikl v Břehově na jedné zahradě požár udírny masa, od kterého se vzňal včelín který se nalézal v těsné blízkosti. Přestože zasahovali místní hasiči i ze sousedních Žabovřesek, oba objekty zcela shořely.

V roce 1976 břehovští požárníci vyřadili stříkačku z roku 1930 a přes Místní národní výbor byla získána motorová stříkačka po generální opravě PS-12. Požárníci každoročně uzavírali závazky, mimo jiné též kolik hodin odpracují ve prospěch zvelebení své obce. V tomto období několikrát vyklízeli seno z několika stodol, kde hrozilo samovznícení. K pravidelné každoroční činnosti patřili preventivní protipožární prohlídky objektů v obci. Požárnická organizace v Břehově měla v tomto období 32 členů. Zprávy o účasti družstva mužů v soutěžích jsou až z roku 1978. V roce 1983 byl zvolen předsedou požárnické organizace Ladislav Krátký. V letech osmdesátých se družstvo mužů zúčastnilo řady soutěží převážně v okolních obcích a to někdy velice úspěšně. Zaznamenána jsou prvá, druhá, třetí i další místa. Podobně tak v létech devadesátých. Dne 5. září 1992 hořelo u Chudých v č. 11, kde začalo hořet ve stodole, ale místní hasiči požár uhasili. V roce 2006 v chatové oblasti Picina byla úmyslně zapálena chata, která zcela shořela. Po roce 2000 si podobně jako družstva mužů v požárním sportu počínala i soutěžní družstva žen.

Břehovští hasiči mají své internetové stránky.

Čejkovice

Sbor dobrovolných hasičů v Čejkovicích byl založen v roce 1923.

Z období předcházejícího založení hasičského sboru v této obci je známo několik velkých požárů. Takzvaný řetězový požár kdy hořelo více stavení, byl ve starých časech nazýván též Boží oheň. Ten postihl Čejkovice dne 12. června 1840, následkem čehož lehlo popelem několik usedlostí a chalup. Ihned na to pištínský pan farář po nedělní mši sv. žádal farníky, aby pohořelým mimo materiálních darů jim pomohli též s dočasným ustájením dobytka. Uspořádal ve prospěch pohořelých finanční sbírku, jejíž výsledek je zaznamenán v kronice fary pištínské. Z téhož zdroje se dovídáme, že v čejkovickém knížecím dvoře bývala ruční potahová stříkačka již v roce 1861, která je doložena u Božího ohně (řetězového požáru) v Pištíně. Vycvičenou čeleď tehdy řídil správce dvora František Hrdlička. Nechvalně známým je další řetězový požár 8 zemědělských usedlostí a dvou chalup v Čejkovicích, který se stal v sobotu 24. dubna 1875 v deset hodin dopoledne. Dostavilo se několik hasičských sborů, v akci byla stříkačka i čeleď z čejkovického knížecího dvora. O požáru podrobně informují české noviny Budivoj (R. 11, č.33, 25.4.1875, s.2.). V kronice obce díl I., je k roku 1912 zápis, že v měsíci květnu byl učiněn pokus o zřízení hasičského svoru v obci. Zapsáno je, že „mnoho bylo těch kteří dobré věci přáli, ale též podvratní živlové kteří v zárodku započaté dílo překazili, takže již vyhotovené žádosti o podporu hlavně ku Schwarzenbergovi nebyly nakonec odeslány a z věci sešlo.“

Až o 11 let později, dne 23. března 1923 při schůzi místní hospodářské besídky, byl přednesen návrh správcem školy Raimundem Svobodou, aby byl v obci zřízen sbor dobrovolných hasičů. Všichni byli jednoznačně pro a tak byl zvolen přípravní výbor, který měl uvést sbor do praxe. V něm zasedali Josef Suchan - rolník, Matěj Janů - rolník, Jan Prázdný - drážní zřízenec, Josef Marek - mladší šafář, Josef Bláha - rolník a Raimund Svoboda - správce školy. Mezi přítomnými bylo ve prospěch sboru vybráno 140 Kč. V následujícím týdnu konal tento přípravní výbor několik schůzí, staral se o získání základního kapitálu. Obrátil se proto na místní podílníky honitby s žádostí, aby darovali jednoroční výnos z nájmu honitby. To se nepodařilo, podílníci totiž odmítli darovat. Přesto výbor začal jednat s několika firmami o cenách stříkaček a výzbroje, též s velením hasičské župy Hlubocké č. 108.

Ustavující schůze hasičského sboru se konala v neděli dne 15. dubna 1923. Tehdy z Hluboké nad Vltavou přijeli zástupci hasičské župy č. 108, v prvé řadě starosta Vlach, velitel Hušák a dozorce Eremiáš. Dostavil se též Binder ze sousedních Jaronic. Všichni hovořili o důležitosti existence hasičských sborů a radili jak hasičský sbor v Čejkovicích založit. Na výzvu se za členy přihlásilo 47 mužů. Následovala volba prozatimních činovníků, na dobu než-li budou schváleny stanovy sboru Zemským politickým úřadem. Starostou byl zvolen Vojtěch Jokl, jeho náměstkem Antonín Bohatý, velitelem Josef Suchan, jeho náměstkem Jan Hlaváč. Jednatelem Reimund Svoboda, pokladníkem Jakub Bouza a cvičitelem sboru Josef Marek. Dále dva náhradníci výboru a to Josef Bláha a Jan Janů, sborový dozorce Tomáš Zahradník. Dále tři přehlížitelé účtů a to Jan Prázdný, Václav Vojtěch a Jan Kučera.

Po volbě vzal župní starosta Vlach do slibu právě zvoleného velitele čejkovických hasičů do slibu. Kdy Josef Suchan rukoudáním stvrdil slib za všechny členy svého sboru. Pak poděkoval hasičům z Hluboké nad Vltavou a všem, kteří na ustavující schůzi přišli a na závěr všichni společně zpívali národní hymnu. O této schůzi bylo mimo jiné vzpomenuto sousední menšinové školy v Haklových Dvorech (české školy v převážně německém prostředí), pro kterou bylo vybráno 59 korun. Ty jednatel odevzdal 19. 4. 1923 tamnímu správci školy, který téhož dne písemně sboru poděkoval.

Stanovy sboru potvrzené zemským úřadem přišly poštou do obce 26. května 1923. Necelý měsíc na to, dne 19. června téhož roku se konala v obecním hostinci první řádná valná hromada. Hlavním bodem byla volba definitivních funkcionářů, kdy starostou sboru byl potvrzen Vojtěch Jokl, velitelem Josef Suchan, námestkem velitele Jan Hlaváč, jednatelem Raimund Svoboda, pokladníkem Jakub Bouza, dozorcem nářadí Tomáš Zahradník a člen výboru Antonín Bohatý. Za náhradníky výboru byli zvoleni František Našinec, a Matěj Janů. Za revizory účtů pak Jakub Kučera, Václav Vojtěch a Jan Prázdný. Cvičitelem sboru se stal František Sedlák a do samaritánského sboru byli zvoleni Jan Turek, Josef Bláha a Josef Marek.

Dne 24. června 1923 se konala první hasičská slavnost, jejíž program se skládal z výletu, předvedení staročeské svatby a večerní tancovačky. Dne 18 listopadu přijel do Čejkovic zástupce firmy Smekal a uzavřel s obecním zastupitelstvem a zástupci hasičského sboru smlouvu na zakoupení čtyřkolové stříkačky na pérech, se sáním z obou stran s příslušenstvím a hadic o délce 200 merů se šroubením v ceně 26 500 Kč. Z toho důvodu bylo ve schůzi obecního zastupitelstva na počátku března 1924 jednomyslně usneseno vzít si od Okresní hospodářské záložny v Hluboké nad Vltavou půjčku 27 000 Kč. Stříkačka s příslušenstvím byla do obce dodána ještě v březnu a byla umístěna do zatím nedostavěné zbrojnice. V neděli 6. dubna 1924 byla stříkačka, za přítomnosti zástupců obce a všech členů hasičského sboru, předvedena v praxi. Všichni usoudili, že v každém ohledu vše vyhovuje. V měsíci květnu byla pojištěna dokončená hasičská zbrojnice u Hasičské vzájemné pojišťovny. Krátce nato čejkovický hasičský sbor obdržel od svépomocného hasičského fondu z Prahy dotaci 8 000 korun, které byly předány vedení obce a okamžitě poukázány na splacení dluhu u záložny v Hluboké nad Vltavou.

Dne 17. srpna 1924 se konala slavnost předání stříkačky hasičskému sboru, které se zúčastnili zástupci 6 okolních hasičských sborů.

Dále zde chybí osmdesátileté období, které bude v budoucnu doplněno.

Z roku 2004 je znám požár zemědělské usedlosti v katastru obce, který vznikl od cigarety a v roce 2013 požár sklasu slámy a strojů v zemědělském areálu za obcí.

Češnovice

Sbor dobrovolných hasičů v Češnovicích vznikl v roce 1935.

Z doby předcházející založení hasičského sboru, je známo měkolik požárů. Nejzhoubnějším byl Boží oheň z 7. června 1874, který strávil 7 usedlostí a 1 chalupu. Stříkačky z Hluboké a Budějovic i množství místního lidu zamezilo dalšímu postupu ohně. Před založením dobrovolného hasičského sboru v obci je známo že zde bylo poměrně mnoho požárů velkých i menších. O založení sboru dobrovolných hasičů v Češnovicích se jednalo již v roce 1925, ale k jeho založení došlo až v roce 1935. Byl založen jako jeden z posledních na území tehdejší hasičské župy Hlubocké č. 108.

Bylo to 1. května r. 1935, kdy starosta obce Martin Houška svolal veřejnou schůzi v místním hostinci v záležitosti založení hasičského sboru. Na schůzi byl přizván župní starosta Václav Křiváček, dále župní jednatel Jan Kříž a župní dozorce Jan Kudrle z Tupes a člen župního výboru Josef Jírovec ze sousedního dvora Suchá. Župní starosta ve svém projevu nastínil nutnost vzniku hasičského sboru v Češnovicích, přičemž vzpomenul, že tato obec je bohatá mající hodně pozemků, lesů, polí a luk, které se nechají výhodně pronajímat. To se zúčastněným nelíbilo, načeš byl v řeči ukřičen, takže další jednání bylo znemožněno. Při takto vzniklé čilé debatě prohlásil Josef Chaloupek rolník z čp. 12 „kdo chce být hasičem a složí 100 Kč jako příspěvek, ať se přihlásí.“ Na to se přihlásilo 17 zakládajících členů, jejichž jména jsou zapsána v obecní kronice.

Dne 10. května 1935 ve 20.00 hodin byla svolána ustavující schůze sboru. Svolal ji opět starosta obce Martin Houška a předal slovo Josefu Jírovcovi. Župní dozorce Jan Kudrle přečetl stanovy sboru (zatím neschválené zemským úřadem), na základě kterých byly zvoleni první funkcionáři sboru takto: starosta - František Karpíšek, velitel - Antonín Novotný, podvelitel - František Báťa, jednatel - František Prokeš, pokladník - Václav Brož. Vůdce samaritánů - František Chaloupek, členové výboru - František Justín, Tomáš Štěpánský, František Chaloupek a Josef Jiřík. Náhradníci výboru - Josef Voráček, Josef Novák, dozorce účtů - Alois Dostál, Josef Chaloupek, Václav Kubašta, správce náčiní - Tomáš Prajer.

Stanovy sboru dobrovolných hasičů v Češnovicích byly schváleny zemským úřadem v měsíci srpnu 1935. Majitelé pozemků se dohodli, že darují pětiletý nájem z honitby, která činila 1 500 Kč. Obec darovala 500 Kč, dále 21 občanů darovalo po 100 Kč a řada dalších dle svých možností částky menší. Hasičskému sboru nabízela obec češnovická zdarma pozemek pro vybudování zbrojnice na několika místech, stejně tak několik míst pro vybudování hasičské nádrže. Pro stavbu hasičské zbrojnice bylo vybráno místo na návsi v části obce Dolánek, proti Jiříků usedlosti a v jejím sousedství byl vyčistěn a prohlouben návesní močál, jehož břehy byly zpevněny kamením. Stříkačku sbor zatím neměl. Za účelem jejího pořízení se vydali starosta obce, starosta sboru a jednatel sboru do Prahy, kde navštívili firmu Smekal Slatiňany. Tam shlédli motorovou stříkačku připravenou na výstavu, která byla konstruována na jedné ose, tedy na dvou kolech s možností zápřahu za automobil pomocí přední kovové oje. Pro možnosti češnovických hasičů, musel být zakoupen ještě tzv. přední povoz, který tehdy používala ještě většina sborů kteří dosud nevlastnily přepravní automobil. Přední povoz byl tažen koňmi, mohlo na něm sedět 8 hasičů v plné zbroji, na zadní části byl připevněn naviják s hadicemi a někdy i žebřík. Cena motorové stříkačky s daní byla 28 000 Kč, k této ceně bylo nutno připočíst cenu předního povozu za 3 000 Kč, hadice, proudnice, rozdělovač i výzbroj s výstrojí pro 20 členů. To byla pro vedení obce již vysoká částka, takže bylo rozhodnuto že si vypůjčí 40 000 Kč u Okresní záložny hospodářské v Hluboké nad Vltavou s dobou splatnosti 30 roků.

Motorová stříkačka byla dodána do obce ihned po zkončení výstavy a to dráhou do Zlivi, odkud byla přivezena po vlastní ose. Veřejné předání nové motorové stříkačky se konalo na konci měsíce března roku 1936. Výtlak na hubici proudnice byl přes značnou vzdálenost velký, což všechny uspokojilo. Ještě dříve nežli došlo k slavnosti svěcení stříkačky, museli češnovičtí hasiči s novou stříkačkou vyjet k nočnímu požáru ve Vlhlavech.

Slavnost svěcení stříkačky se odbývala 23. srpna 1936 před návesní kaplí svaté Anny a u pomníku padlých v I. světové válce. Každá z šesti kmotřiček stříkačky darovala po 500 korunách na umoření dluhu. Následovalo období pilné spolkové činnosti, hasiči každoročně pořádali ples a později ještě taneční zábavu, účastnili se pohřbů svých členů a zasahovali u požárů. Dne 6. června 1937 se v Češnovicích konal sjezd prvního okrsku Hlubocké hasičské župy. V roce 1938 tvořilo SDH Češnovice 32 mužů, z nichž 3 byli samaritáni.

V období okupace museli hasiči po dvojicích držet noční hlídky, z věže kaple sv. Anny byly sundány zvony a odvezeny na roztavení. V roce 1946 si hasiči pořídili přepravní automobil, který v roce 1949 přestavěli na boční posed. V počátku padesátých let byly tři významní funkcionáři sboru křivě obviněni, nezákoně žalářováni a jejich rodiny z obce vystěhovány na druhý konec republiky.

V roce 1955 došlo k omlazení soutěžního družstva můžů, které se probojovalo až do celostátního kola v Brně, kde skončilo na krásném 12 místu z 22 soutěžících družstev. V roce 1956 sbor obdržel trofejní vozidlo Chevrolet. Následovala léta kdy češnovická soutěžní družstva ať mužů, žen i žáků, dosahovala neobyčejně vynikajících úspěchů. Za práci kterou požární jednota Češnovice odváděla, obdržela v roce 1961 „Čestné uznání Ústředního výboru ČSPO“. V roce 1967 se Češnovice staly podruhé místem konání okrskové soutěže požárních družstev.

V roce 1971 bylo češnovické požárnické organizaci přiděleno zcela nové přepravní vozidlo DVS Škoda 1203, vybavené přenosnou motorovou stříkačkou PS-12 a dalším příslušenstvím.

V létech sedmdesátých a osmdesátých požárníci přestavěli starý hostinec na moderní kulturní dům, postavili z gruntu novou prodejnu, vyčistili a panely obložili požární nádrž. Na jihozápadním okraji obce vybudovali zcela novou požární nádrž, v obci nové chodníky, kanalizaci a podobně. Od roku 1988 se každoročně konala pohárová soutěž s názvem „Češnovický soudek a váleček“.

Po roce 1990 požárnická organizace změnila název na sbor dobrovolných hasičů. V roce 1991 z předmětů po předcích vznikla malá místnost tradic. V konci roku 2000 tvořilo členskou základnu SDH Češnovice celkem 54 členů. Z nich bylo 38 činných (27 mužů a 11 žen) a 16 čestných. V roce 2002 byla hasičům předána nová hasičská zbrojnice. Dne 12. a 13. srpna 2002 došlo k záplavám několika domů, dílen i pohostinství a místní hasiči zachraňovali co jen mohli. V tomto období zasahovali také u několika požárů v obci i v katastru. V roce 2005 si členové hasičského sboru pořídili přepravní automobil Volkswagen-Transporter, který v dílně starosty sboru Václava Nováka přestavěli tak, aby mohl převážet i motorovou stříkačku PS-12 s příslušenstvím. V srpnu 2005 po vydatných deštích se opět místní potok rozvodnil tak, že hasiči opět zachraňovali majetek a evakuovali i některé obyvatele domů, cožý se v následujících letech opakovalo ještě několikrát. Po roce 2006 se do soutěží úspěšně zapojilo družstvo žen, které po roce 2010 omlazené se stalo „štikami“ soutěží. V roce 2011 bylo v obci slavnostně otevřeno malé hasičské muzeum. Pohárová soutěž „Češnovický soudek a váleček“ se koná každoročně v měsíci září.

Pištín

Sbor dobrovolných hasičů v Pištíně vznikl v roce 1891.

Z Pištína je známa řada požárů, z nichž některé jsou poměrně podrobně popsány ve školní a farní kronice. Mezi řetězové požáry, kdy shořela část obce se řadí požáry z roku 1739 a 1752. Hasičský sbor byl založen již v roce 1891, stanovy byly úředně schváleny v roce 1892, ale protože obec pro hasiče nepořídila stříkačku, hasičský sbor a jeho členové nevyvíjeli žádnou činnost.

Po osmileté nečinnosti hasičského sboru v Pištíně se v roce 1901 mnohé změnilo. Byl zvolen nový výbor, kdy starostou hasičského sboru se stal Matěj Šiman, místostarostou Jan Holík, jednatelem Václav Cirkl, pokladníkem František Jordán, velitelem Jan Pešek, podvelitelem Jakub Jerhot. Obec nyní hasčům zakoupila čtyřkolovou stříkačku se dvěma čtyřmetrovými savicemi, vše v hodnotě 1 800 Kč. Přilby a další výzbroj byly zakoupeny u firmy A. Churian v Hlinsku. Seznam veškeré výzvroje a náčiní je sepsána ve statistice z roku 1901 v knize: Hasičská kronika okresu České Budějovice. Poprvé pištínští hasiči zasahovali ve Vlhlavech již v roce 1901 a od té doby zasahovali téměř každoročně u požárů převážně v okolních blízkých i vzdálených obcích.

V roce 1906 se v Pištíně konal sjezd hasičstva hasičské župy Hlubocká č. 108. Funkcionáři se po řadu let příliš neměnili. Po vypuknutí světové války v roce 1914 muselo několik členů sbporu narukovat a jít bojovat do cizích zemí. Po skončení války spolková činnost značně ožila, hasiči zasahovali u požárů, hlásili se noví členové. V roce 1923 vznikla při hasičském sboru družina mladých hasičů. Když 7. června Pištínem projížděl první prezident Československé republiky T.G. Masaryk, místní hasiči byli pověřeni zajistit pořádek, neboť zde mělo dojít k jeho slavnostnímu uvítání, jakožto v první vesnici budějovického hejtmanství. V počátku roku 1932 měl hasičský sbor 46 činných členů, 6 přispívajících a 2 čestné. Motorovou stříkačku s odstředivým čerpadlem si sbor pořídil od firmy Mára Tábor v roce 1935. Její předání a svěcení se odbývalo 7. června 1935. V počátku roku 1937 měl hasičský sbor v Pištíně 35 činných členů a 25 přispívajících. V roce následujícím se za členy přihlásilo 22 dívek ve věku 15 až 16 let, které při hasičském sboru založily ženský odbor, který byl velice agilní.

V období okupace byla z Pištína odvlečena do koncentračního tábora pětičlenná rodina obchodníka Otto Steinera. Na samém konci okupace došlo v Pištíně k odzbrojení a uvěznění dvou německých vojáků. V roce 1947 došlo k nárůstu členské základny, která čítala 70 mužů a 1 ženu.

V počátku padesátých let došlo ke snahám ovlivnit činnost hasičského sboru částečně politickými událostmi v obci, což mnohé staré členy znechutilo. V roce 1951, byl název sbor dobrovolných hasičů změněn na Místní jednotu Československého hasičstva a v roce 1953 na Místní jednotu ČSPO. Začalo se s protipožárními prohlídkami domů a objektů v obci, soutěžní družstvo mužů úspěšně vstoupilo do soutěží. V roce 1959 se stalo vítězem okresní soutěže požárních družstev a získalo krásný vyšívaný prapor. Podobných úspěchů v soutěžích získala pištínská družstva více. Stříkačka z roku 1935 se stala poruchovou a tak do soutěží se jezdilo s agregátem PS-8. Do vybavení hasičské organizace se dostal přepravní automobil Tatra 805 s korbou krytou plachtou. V roce 1964 byla stará zbrojnice prodána do soukroma a v roce následujícím postavena nová, společně se zdravotním střediskem. Účast u požárů byla stále velká. Následovalo období, kdy se požárníci značnou měrou podíleli na budování vybavenosti své obce. V roce 1987 byl pištínskému požárnímu sboru přidělen přepravní automobil AVIA 31 DA-12 s motorovou stříkačkou.

V roce 1990 byl celostátně změněn název Základních organizací SPO na Sbory dobrovolných hasičů. V soutěžích úspěšně startovalo družstvo mužů i žen, později i mladých hasičů. V roce 2007 se sbor stal pořadatelen hasičské soutěže „O pohár starosty obce“, která byla zařazena do pohárové soutěže „O Blanskoblatský pohár“, který se několikrát konal také v Pištíně na sportovním hřišti. V roce 2010 měl SDH Pištín 92 členů. U příležitosti 120 let svého trvání proběhla oslava, tiskem byla vydána jeho historie sboru. Sbor si později pořídili svůj prapor.

Zliv

Sbor dobrovolných hasičů Zliv vznikl v roce 1899.

Je známo, že ruční pístová stříkačka byla v majetku knížecí továrny na kaolinové zboží mnohem dříve, nežli byl v roce 1899 ve Zlivi založen sbor dobrovolných hasičů. Prvním starostou tohoto hasičského sboru byl profesor Vojtěch Kocourek ředitel továrny, velitelem Josef Pezsler vrchní strojník továrny, podvelitelem Tomáš Herain, jednatel Vojtěch Kraus asistent v kanceláři továrny. Zpočátku hasičský sbor stříkačku nevlastnil, neboť mu bylo umožněno používat tovární, ale po neshodách v roce 1902 musela obec dobrovolným hasičům zakoupit zcela novou stříkačku od firmy R. A. Směkal Praha. V následujícím roce čítal tento hasičský sbor 32 činných členů, 2 zakládající a 3 přispívající. V roce 1909 měl sbor 51 členů, z toho 45 činných. V létech světové války byla činnost sboru oslabena, na frontách padlo 7 jeho členů.

V roce 1922 byl při sboru zřízen samaritánský odbor, v roce 1925 byla dána dosavadní ruční stříkačka k předělání firmě Štěpánek na stříkačku s pomocným benzinovým motorem, čímž odpadlo namáhavé ruční pumpování. V roce 1928 byla při sboru zřízena pohřební pokladna, sbor měl 45 členů činných, 23 přispívajících, 13 na odpočinku a 3 čestné. V roce 1933 vypukla paličská aféra, kdy hasičský sbor obdržel dopis že budou hořet domy na straně vsi od nádraží. Obyvatelstvo propadlo velkému strachu, majitelé domů a hasiči drželi noční hlídky. Žhář však zaútočil v sousedních Mydlovarech. Výraznou hasičskou osobností doby předválečné a válečné byl Antonín Vitha, který při hasičské župě Hlubocké č. 108 vykonával funkci župního vzdělavatele, referenta brannosti a v době okupace župního chemického náčelníka. Zemřel v roce 1943.

V době poválečné měl sbor 52 členů, z nichž bylo 49 mužů a 3 ženy. V druhé polovině padesátých let se družstvo mužů zapojilo do soutěží, v roce 1959 bylo zlivské jednotě ČSPO přihěleno vozidlo Tatra 805 DVS-8. V témže roce byla dostavěna nová zbrojnice. Zcela nová moderní zbrojnice s několika prostornými garážemi byla ve Zlivi postavena v letech 1974 – 1975. Požárnická organizace byla vybavena vozidlem DA-AVIA-30 s veškerou výbavou a stříkačkou PS-12. V roce 1979 byla organizace vybavena dalším požárním vozidlem a to cisternovou stříkačkou CAS-25, na podvozku Škoda 705. Požárníci se každoročně zavazovali k pomoci na budování občanské vybavenosti města.

V roce 1990 se požárnická organizace změnila na Sbor dobrovolných hasičů, byla navázána družba s hasiči z Rakouska. V roce 1995 byla zásahová jednotka SDH Zliv zařazena do kategorie JPO III., s výjezdem do 10 minut od vyhlášení poplachu do okruhu 10 km. Zásahová jednotka měla 19 proškolených mužů. V roce 1995 byla odstartována soutěž „O pohár starosty města Zlivi“. Při povodních v roce 2002 pomáhali zlivští hasiči nejen ve svém městě, též pod Římovskou přehradou a u obce Plav. Poté byli nasazeni na odčerpávání vody v Českých Budějovicích, kde z významných budov lze uvést Jihočeské mrazírny a Telecom. Také v tomto období museli zlivští hasiči zasahovat u řady požárů, pomáhali a odklízeli následky povodní a vichřic. Velkých úspěchů dosáhli v soutěžích požárních družstev, z nichž za největší lze považovat účast dorostenců na mistrovství republiky.